Tomáše znám od jeho dorosteneckého věku, kdy začal s basketbalem. Byl svědomitý a vždy bojoval i proti přesile za náš tým. Pamatuji si i jeho otce, člověka slušného a ochotného. Tomáš naší hře pomáhal řadu let.
To však není nic v porovnání s tím, co dokázal nejen jako lékař, ale především jako šéf nemocnice. Strakonická nemocnice pod jeho vedením začala vzkvétat a je jednou z nejlepších u nás. Nejde však pouze o její vybavení, stavební úpravy, modernizaci atd.
Byl jsem velice mile překvapen, když jsem musel služby nemocnice využít. Ochota všech  lékařů, sestřiček, zaměstnanců, čistota a pořádek, nestačil jsem se divit, s jakou pečlivostí jsem se setkal na každém kroku.
Napadlo mě přísloví - jaký pán, takový krám.
Stejně tak příkladný a neobvyklý je jeho zájem o veškeré dění v našem městě. Potvrzuje  tím svůj vztah k rodnému městu a již dnes se výrazně zapsal do jeho historie. Při tom všem zůstal skromným a nezištným kamarádem, jako když byl dorostencem, vždy ochoten a připraven pomoci.
Když jsem se dozvěděl, že má v plánu kandidovat do Senátu, tak jsem byl velmi potěšen, protože takoví lidé jako on, by nás měli reprezentovat, pomáhat nám, i nám vládnout. Mrzí mě, že mám pouze jeden hlas, dal bych jich daleko víc.
Miroslav Vondřička, Strakonice