Koronavirová pandemie zasáhla celý svět. Některé země více, některé méně. Česká republika zatím patří k těm šťastnějším lokalitám. Přesto každý z nás před pár měsíci pocítil protiepidemiologická opatření na vlastní kůži. Připraven na ně byl asi málokdo. Koronavirová pandemie prověřila také funkčnost zdravotnických systémů prakticky na celém světě. Jak se se situací vyrovnala strakonická nemocnice, o tom jsme si povídali s jejím ředitelem Tomášem Fialou.

Bylo možné se na situaci nějak připravit?
Že by koronavirus mohl dorazit do Evropy a tedy i do naší republiky jsme tušili zhruba od února. Snažili jsme se proto zásobit nemocnici zejména respirátory, rukavicemi, ústenkami, ochrannými obleky a desinfekcí. Málokdo však v té době počítal s takovou razancí, se kterou epidemie udeřila na evropský kontinent. Nemocnice se snažila celou dobu aktivně komunikovat s různými dodavateli zejména respirátorů, štítů, ochranných plášťů a desinfekce, měla při tom střídavé úspěchy. Největší část ochranných prostředků jsme obdrželi z Krajského úřadu a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje.

Jaká opatření jste museli okamžitě po vyhlášení nouzového stavu v ČR přijmout?
Od 15. března měli do nemocnice přístup kromě zaměstnanců jen pacienti vyžadující zdravotní péči a jejich doprovod, klienti nemocniční lékárny a stravovacího provozu. Zároveň jsme zakázali návštěvy. Ty směly jen za dětskými pacienty, pacienty s omezenou svéprávností a pacienty nevyléčitelně nemocnými. Nějaký čas nesměli být tatínkové u porodů. Zajištěna byla veškerá akutní a neodkladná péče včetně péče o onkologické pacienty. Některé plánované výkony byly po vzájemné dohodě odkládány.

To jsou dopady, které pocítili pacienti, ale co personál nemocnice?
Každá nemocnice má připravené nějaké krizové scénáře, traumaplány, ale každá taková zátěžová zkouška je jiná a hodně věcí se řeší za pochodu. Koronavirová pandemie byla velkou zkouškou a zároveň výzvou, které zaměstnanci nemocnice museli čelit. Bylo potřeba vytvořit navzájem se nepotkávající pracovní týmy – zde perfektně fungoval epidemiologický tým . Pomocí v této době bylo i okamžité zprovoznění nemocniční školy a školky pro děti zaměstnanců. Ve Strakonicích byla situace na počátku epidemie možná o to napjatější, že se nákaza prokázala u dvou lékařek z polikliniky. Potenciálně nakažených pacientů mohlo být hodně a dal se tedy očekávat velký zájem o testování. Centrální nemocniční laboratoře zvládly situaci na jedničku. Pracovaly 24 hodin denně 7 dní v týdnu. První pacienti mohli
být ve Strakonicích vyšetřeni už 18. března, po českobudějovické nemocnici šlo o druhé stanoviště pro odběry. Odběrové místo vzniklo i díky fi rmám GARANTSTAV STAVEBNÍ, s.r.o. a METROSTAV, a.s., které zapůjčily mobilní kontejnerovou buňku a obytný automobil. Pacienti se k vyšetření objednávali na webových stránkách. Nemuseli tedy čekat v dlouhé frontě. Provoz pracoviště zajišťoval tým složený z laborantek mikrobiologického úseku, sester a dobrovolníků. Kromě veškerých vzorků ze strakonického regionu zpracovávaly centrální laboratoře vzorky i z dalších odběrových míst, zejména z Prachatic. Laboranti s odebranými vzorky pracovali za přísných bezpečnostních opatření. O výsledku testu byli pacienti i lékaři vyrozuměni \sms zprávou nebo e-mailem. Centrální laboratoře zpracovaly přes 7500 vzorků, v nejvytíženějším období šlo i o 200 testů za den.

Byla a je nemocnice schopná přijmout pacienta, který by trpěl koronavirovou infekcí?
Samozřejmě. Ve snaze co nejvíce snížit možné riziko šíření koronavirové infekce v rámci naší nemocnice byl od 27. března zahájen provoz expektační COVID stanice. Provoz zajišťovalo několik všeobecných sester z chirurgického a plicního oddělení a centrálních operačních sálů a lékaři příslušných lůžkových oddělení podle hlavního charakteru potíží pacienta. Na této stanici byl v izolačním režimu a za dodržení nejpřísnějších hygienických opatření hospitalizován každý pacient, jehož zdravotní stav lůžkovou péči vyžadoval a současně u něj bylo podezření na možnou koronavirovou infekci. Během
provozu, který trval 45 dní, bylo na oddělení hospitalizováno 90 pacientů, z nichž nakonec pouze u dvou byla potvrzena koronavirová infekce. Po ukončení provozu tohoto pracoviště byla vyčleněna izolační lůžka na každém lůžkovém oddělení.

Říká se, že co tě nezabije, to tě posílá. V čem vyšla nemocnice z koronakrize silnější?
Koronavirová pandemie byla samozřejmě velkou výzvou a zátěží pro všechny zaměstnance nemocnice. Museli čelit mimořádným úkolům. Ty byly spojené s provozem odběrového místa a laboratorní diagnostiky či expektačního oddělení. Perfektně fungoval epidemiologický tým pod vedením hlavní sestry Mgr. Edity Klavíkové, MBA. Třeba nemocniční lékárna vyráběla chybějící dezinfekci. Neuvěřitelný byl vzestup empatie, sounáležitosti a pozitivního vnímání zdravotníků ze strany veřejnosti. Výrazem toho byly i dary v podobě roušek, plášťů, štítů, ale také kávy, ovoce nebo kávovarů. Utvrdili jsme se v tom, že velmi důležitá je komunikace. Informovali jsme veřejnost prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, regionálních médií a plakátovacích ploch ve městě. Zaměstnanci nemocnice odpovídali na stovky dotazů prostřednictvím mailu či Facebooku. Na webu měla nemocnice řadu informací o klinických příznacích a prevenci nemoci COVID-19, aktuálním výskytu nemoci, o vydaných mimořádných opatřeních
či pokyny, jak se chovat v karanténě a další.

Strakonice patřily k okresům s nejvyšším počtem nakažených. Naopak sousední Písek měl potvrzených případů v rámci kraje nejméně. Co zjistila následná studie v těchto dvou okresech, která měla ověřit možnou promořenost populace a výskyt protilátek proti SARS- -CoV-2?
O tuto akci byl u veřejnosti enormní zájem. Zajistily ji společnými silami Jihočeský kraj, Nemocnice Strakonice, a.s., Nemocnice Písek, a.s., Krajská hygienická stanice a společnost OIG Power. Ve studii bylo otestováno celkem dva tisíce osob ve strakonickém a píseckém okrese, tedy v regionech s nejvyšším a nejnižším počtem potvrzených případů. Polovina účastníků studie byla vybrána mezi profesními skupinami, které i v době nouzového stavu byly v intenzivním přímém kontaktu s veřejností (zdravotníci, řidiči veřejné dopravy, pokladní supermarketů a podobně), druhá tisícovka byla náhodně vybrána mezi dobrovolníky. Testy na protilátky covidu-19 prokázaly pozitivní výsledek u 2,37 procenta testovaných lidí na Strakonicku a u 1,2 procenta na Písecku.

Toto zajímavé téma - aktuální stav koronaviru v našem okolí a s tím související opatření a další otázky k současnosti a dalším plánům Nemocnice Strakonice se stanou předmětem nejbližší besedy s hostem Blatenských listů. Pozvali jsme totiž pana doktora Tomáše Fialu na besedu, která se bude konat v pátek, 18. září v 18 hodin, tentokrát v Komunitním centru CKVB. Těšíme se na Vás a na setkání s naším hostem.
Za BL Z. M