Pane řediteli, jak hodnotíte opatření s koronavirem, jak je Nemocnice Strakonice zvládla doslova za provozu?
Z této nové situace jsme se především poučili, byla to epidemie! Sháněli jsme ochranné pomůcky a do jisté míry se učili je používat. Nemyslím tím roušky, na ty jsme samozřejmě, jako ve všech nemocnicích běžně zvyklí celá desetiletí. Ale mám na mysli speciální pláště, štíty, respirátory… Ve Strakonicích jsme jako druhá nemocnice v Jihočeském kraji zprovoznili odběrové místo a naše certifikovaná laboratoř dosud provedla na 5000 PCR testů na přímou přítomnost viru. K tomu se později přidaly odběry protilátek, výsledky se zatím vyhodnocují.
Na klinických odděleních se zdravotnické týmy rozdělily tak, aby se potkávaly co nejméně. Všichni pacienti procházeli takzvaným třídícím centrem – bylo tam provedeno téměř 9000 vyšetření a pacienti podle míry rizika dostávali různobarevné pásky, podle kterých jim byla poskytována speciální péče. Celkově výkon nemocnice poklesl, odpadla plánovaná péče ambulantní i hospitalizační, nyní už tři týdny zase jedeme, ale myslím si, že jste to na to, že jsme takovou situaci nikdo před tím nikdy nezažil, zvládli dobře. Žádný zásadnější problém naštěstí nevznikl a všichni – co se našeho týmu týče, vzal rozum do hrsti a pochopení měli i pacientu. Za to jim patří veliký dík.
Vracíme se naštěstí do běžného provozu. Je fakt, že někteří pacienti se pořád ještě do jisté míry obávají plánovaných zákroků, rád bych tyto obavy rozptýlil. Pro zajímavost: speciální uzavřené oddělení za dva měsíce hospitalizovalo 80 pacientů, z nich jen dva byli pozitivní a přeložení na infekční oddělení. Ostatní po zjištění negativity byli překládáni na jiná standartní oddělení strakonické nemocnice.
Myslím, že obezřetnosti je třeba! Zvýšenou péči je třeba stále věnovat pendlerům, tedy lidem, kteří pracují za hranicemi. Zde mě mrzí, že ministerstvo zdravotnictví zregulovalo cenu pro jejich vyšetření. Jsou to často živitelé rodin, ale současně musím říct, že za cenu 1756,- Kč se na výkon v nemocnici doplácí. S vyšší cenou 2600 korun, která byla stanovena u nás, samoplátci problém neměli. Dokonce někteří svůj přeplatek nežádají zpět, ale nechávají nemocnici jako sponzorský dar. Za to jim také patří velký dík.
Kombinace SARS-CoV-2 (což je faktická definice infekčního onemocnění covid-19) s chřipkou by byla velmi nebezpečná, zvláště pro rizikové skupiny, tedy chronicky nemocné a oslabené lidi, seniory. Nabádám proto k očkování proti chřipce do příští sezony, protože předpokládám, že anticovidová vakcína ještě nebude k dispozici!
Už není tajemstvím, že se chcete letos na podzim v senátních volbách ucházet o post senátora za Strakonický a Písecký obvod. Jak vy vnímáte Horní komoru Parlamentu ČR?
Do voleb sice většinu nominantů vysílají politické strany, ale myslím, že právě do Senátu má každý kandidát jít především sám za sebe. Jsem celoživotní nestraník, který vyznává liberálně-konzervativní hodnoty. Díky tomu mě oslovila jihočeská Občanská demokratická strana a nabídla mi možnost kandidatury. Protože sdílím stejné hodnoty a ideály, které definují politiku této strany, tuto nabídku jsem přijal. Ale i tak kandiduji především sám za sebe!
Ředitelem ve strakonické nemocnici jsem osmnáctý rok a pokud budu zvolen senátorem, rád bych i tak v této práci pokračoval. Nejsem a necítím se být politikem v pravém slova smyslu a nechci ztratit kontakt s praxí. Kontakt s lékaři, sestřičkami a zdravotníky z naší nemocnice, ale i se spoustou mých přátel a kamarádů. Mezi ně patřím a vždycky patřit budu.
Myslím si, že spousta politiků na tohle zapomene a jsou pak zavření v senátních budovách, politických kancelářích a pohled z praxe jim potom chybí. Já chci zůstat zde a do Senátu jezdit hájit zájmy Jihočechů. Logicky se chci v práci soustředit na oblast, které se celý život věnuji, tedy zdravotnictví. Tam mám opravdu co nabídnout.
Tato moje myšlenka prochází jakýmsi rodinným tříbením, manželka, která pracuje jako vrchní sestra je v tom docela orientovaná, čtyři děti mi radí občas v technikáliích a se čtyřmi vnoučaty řešíme spíše jejich, poněkud jiné „problémy“ či „pseudoproblémy“ (smích). Chci ale říct, že můj život je spojený s Jižními Čechami. Ve strakonické nemocnici jsem se narodil, strávil tam dětství, protože oba rodiče byli lékaři a často zde sloužili. Já jsem si venku hrál a tehdejší „strejdové“ primáři mi tam spravovali kolo. (smích). V 70. letech jsem v nemocnici pracoval jako sanitář a od roku 1983 pak na Dětském oddělení coby sekundář, později ordinář intenzivní péče. Od roku 2003 mám tu čest vést tým strakonické nemocnice jako ředitel.
S kolektivem spolupracovníků se nám nemocnici podařilo profesně i vybaveností posunout tak, že se stala pevnou součástí sítě jihočeských nemocnic. V letech 2009 a pak 2019 jsme dokonce v celostátní anketě HCI, sledující spokojenost pacientů, motivovanost zaměstnanců a finanční zdraví organizace, zvítězili. Stali jsme se nejlepší nemocnicí v České republice, a na t kromě práce mám celý život spojený se sportem, jako je tenis, basket, cyklistika, fotbal, turistika, horolezectví, vodáctví, ping-pong, motorka. Nejenom díky sportu stále spoustu času trávím mezi mladými lidmi, což mi stále dodává spoustu energie.